Změny v našem odpočinkovém režimu jsou normální a můžeme je zvládat jednoduchými každodenními návyky.
Všimli jste si, že s přibývajícím věkem se váš zvyk být vzhůru dlouho do noci začíná vytrácet, zatímco tendence chodit spát velmi brzy se zvyšuje? Nemusí to být jen změna ve vašem denním režimu, ale také součást přirozeného procesu stárnutí. Věda však vysvětluje, proč se to děje a jak si můžeme „hacknout“ mozek, abychom zůstali vzhůru, byť jen o trochu déle.
Věk a změny ve spánku
S přibývajícím věkem prochází naše tělo různými změnami, které ovlivňují náš spánek. Podle odborníků z Michiganské univerzity neexistuje jen jeden důvod pro tyto změny spánku a všechny jsou vzájemně propojené. Obvykle souvisí s funkcí mozku a způsobem, jakým naše tělo reaguje na různé vnější faktory.
Náš mozek se časem stává méně citlivým na vnější podněty, které pomáhají regulovat naše biologické hodiny. Mezi tyto „časové signály“ patří západ slunce, sluneční světlo, jídlo a fyzická aktivita. S věkem neurony, které tyto signály přenášejí do mozku, začínají ztrácet svou účinnost, což způsobuje, že se starší lidé dříve unavují a ráno se snáze probouzejí.
Jak souvisí spánek s naším zrakem?
Dalším významným faktorem, který ovlivňuje spánek s přibývajícím věkem, jsou změny zraku. Odborníci tvrdí, že změny zraku, jako je šedý zákal, ovlivňují množství světla dopadajícího do mozku. Světlo je důležité pro regulaci našich biologických hodin a produkci melatoninu, hormonu, který nám pomáhá spát.
Konkrétně šedý zákal, který podle Národních institutů zdraví postihuje více než 50 % Američanů starších 80 let, způsobuje rozmazané vidění, v důsledku čehož světlo do očí nedopadá se stejnou intenzitou. To znamená, že mozek si „myslí“, že slunce již zapadlo, což vede k časné produkci melatoninu a způsobuje, že se odpoledne cítíme unavení.








Buďte první! Přidejte komentář