Mnoho lidí souhlasí s věcmi, které vlastně nechtějí dělat. Přijmou další úkol v práci, i když nestíhají. Souhlasí s návštěvou, i když touží po klidu. Přijmou pozvání, i když by raději zůstali doma. Ne proto, že opravdu chtějí. Ale proto, že se bojí odmítnout.

Proč je tak těžké říct „ne“

Odmítnutí často spojujeme s pocitem viny. Máme strach, že druhého zklameme, naštveme nebo zraníme. Mnoho lidí bylo vychováno tak, že slušnost znamená ustoupit. Jenže neustálé ustupování vede k vyčerpání. A úleva trvá krátce, zatímco nespokojenost roste.

Když řeknete „ano“ druhým, říkáte „ne“ sobě

Pokaždé, když něco přijmete kvůli pocitu povinnosti, berete čas, energii a prostor sami sobě. Výsledkem je únava, frustrace a pocit, že život ovládají ostatní. Říkat „ne“ není odmítnutí člověka. Je to ochrana vlastních hranic.

Jednoduchá věta, která pomůže

Nemusíte se vymlouvat. Nemusíte vysvětlovat. Nemusíte se obhajovat. Stačí použít krátkou větu:

„Děkuji, ale teď to pro sebe neumím udělat.“

Je zdvořilá, jasná a pevná. Neponižuje, neútočí, nevyvolává hádku. Vyjadřuje respekt k druhému i k sobě.

Už nemůže dál. — Když řeknete „ano“ druhým, říkáte „ne“ sobě

První pokusy mohou být nepříjemné

Je normální, že se při prvních odmítnutích objeví nervozita. Tělo reaguje na změnu. Ale s každým dalším „ne“ se to stává přirozenější. Lidé si na vaše nové hranice zvyknou. A ti, kteří vás respektují, je přijmou bez odporu.

Kdo vás má rád, ten vaše „ne“ pochopí

Pokud někdo reaguje podrážděně nebo se snaží tlačit, neodhaluje to vaši tvrdost, ale jeho nárok na vás. Říkat „ne“ znamená chránit svoje síly pro věci, na kterých opravdu záleží. A to není sobectví. To je péče o sebe.