Od nového roku si přilepší téměř každý. Podívejte se, kdo dostane přidáno a kdo ne

Od ledna 2026 vstoupí v platnost největší mzdové změny za poslední roky. Po měsících vyjednávání vláda potvrdila, že růst mezd se dotkne téměř všech – od státních zaměstnanců až po pracovníky v soukromém sektoru. Ne všichni si ale polepší stejně.

Mzdy rostou, ale rozdíly zůstávají

Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí se minimální mzda od 1. ledna 2026 zvýší z 18 900 na 22 400 korun.
Změna se dotkne více než 150 tisíc lidí, kteří dnes pracují za nejnižší možnou odměnu.

„Cílem je přiblížit české platy k průměru Evropské unie a ochránit nejzranitelnější skupiny zaměstnanců před inflací,“ uvedl ministr práce při představování návrhu.

Zvýšení minimální mzdy má ale dopad i na ostatní stupně odměňování. Automaticky se tím posouvají zaručené mzdy, které určují, kolik musí dostat například pokladní, kuchař, zdravotní sestra nebo učitel.

Státní zaměstnanci si přilepší nejvíc

Změny se nejvíce projeví ve veřejné sféře. Odměny porostou především tam, kde v posledních letech mzdy stagnovaly – u učitelů, zdravotníků a úředníků.

Podle ministerstva financí si státní rozpočet tyto změny může dovolit díky lepšímu výběru daní a úsporám na provozu institucí.
Zástupci odborů ale upozorňují, že reálný dopad může být nižší, pokud inflace zůstane nad třemi procenty.

„Zvýšení platů vítáme, ale je potřeba hlídat, aby se nespálilo o rostoucí ceny energií a potravin,“ říká předseda odborového svazu státních zaměstnanců.

Soukromý sektor se přizpůsobí jen částečně

Firmy mimo veřejnou správu budou zvyšovat mzdy pomaleji. V průměru se podle odhadů Svazu průmyslu očekává růst kolem 4–5 %, přičemž nejvíce si polepší pracovníci v IT, logistice a strojírenství.

Menší podniky a živnostníci ale upozorňují, že další tlak na růst mezd může znamenat zdražování služeb nebo omezování pracovních míst.
„Už teď se pohybujeme na hraně udržitelnosti. Pokud porostou odvody i energie, část firem to neustojí,“ uvedl majitel malé stavební firmy z Moravy.

Kdo si nepřilepší vůbec

Ne všechny skupiny obyvatel se změny dotknou.
Zvýšení se netýká osob samostatně výdělečně činných, které si výši příjmů určují samy, a také lidí pracujících na dohody s nízkými odměnami.
U důchodců se úprava projevila už letos – valorizace proběhla mimo tento rámec.

Inflace, daně a realita peněženek

Ekonomové upozorňují, že samotné zvýšení mezd je jen část příběhu.
Pokud se inflace udrží kolem 3 %, reálný nárůst příjmů by mohl být 2–4 %.
Pokud ale inflace zrychlí, většina zvýšení se „rozpustí“ v cenách energií, nájmů a potravin.

„Lidé uvidí vyšší číslo na výplatní pásce, ale jejich reálná kupní síla se nemusí zásadně změnit,“ říká ekonom Michal Šimek z Univerzity Karlovy.

Kdo vydělá nejvíc

Z kombinace všech opatření vyplývá, že nejvíc si v roce 2026 polepší:

• zaměstnanci ve veřejném sektoru,
• lidé s nízkými příjmy (díky růstu minimální mzdy),
• a pracovníci ve strategických odvětvích (IT, energetika, doprava).

Zaměstnanci s průměrnou mzdou si přilepší zhruba o 1 500 až 2 000 korun měsíčně čistého.

A kdo bude zklamaný

Ti, kteří očekávali, že se mzdy srovnají s Německem nebo Rakouskem, si budou muset počkat.
I po zvýšení zůstane průměrný plat v Česku zhruba na 65 % evropského průměru.

Podle analytiků by se k západoevropské úrovni mohl český trh přiblížit nejdříve v roce 2030, pokud tempo růstu zůstane alespoň 5 % ročně.

Shrnutí

Od ledna 2026 se zvyšují:

• minimální mzda (na 22 400 Kč),
• zaručené mzdy,
• tabulkové platy ve veřejném sektoru,
• průměrné mzdy v soukromých firmách o 4–5 %.

Nepřilepší si OSVČ, lidé na dohody a část administrativních pracovníků s paušální odměnou.