Důchody 2026: O kolik si čeští penzisté skutečně polepší

Co už stát oznámil

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo plán, podle něhož se starobní důchody v roce 2026 zvýší. Základní část důchodu, tzv. solidární složka, má růst o pevnou částku a procentní navýšení se bude vztahovat k zásluhové části. Cílem je, aby důchodci nestrádali při růstu cen, a aby se rozdíly mezi nízkými a vysokými důchody postupně vyrovnávaly.

Podle aktuálních propočtů se průměrná penze může zvýšit o několik set korun měsíčně. Kolik přesně, to určí vývoj inflace a průměrné mzdy v roce 2025.

Jak funguje valorizace důchodů

Valorizace je zákonem daný mechanismus, který zohledňuje inflaci a růst mezd. Každý leden se důchody navyšují o kombinaci těchto dvou faktorů. Pokud je inflace vysoká, růst bývá výraznější. Pokud naopak ceny stagnují, valorizace je nižší. To znamená, že výše důchodu není jen výsledkem politických rozhodnutí, ale odráží i ekonomickou realitu.

V posledních letech se valorizace několikrát měnila, protože prudká inflace donutila stát zasahovat mimořádnými opatřeními. Do roku 2026 se očekává spíše stabilizace, a tedy návrat k běžnému modelu valorizace.

Kolik si penzisté skutečně polepší

Pokud zůstaneme u základních odhadů, průměrný důchod by se mohl v roce 2026 zvýšit zhruba o 400 až 600 korun měsíčně. U nižších důchodů bude navýšení citelnější, protože procentní část valorizace dopadne i na základní složku. Naopak u nadprůměrných penzí bude nárůst procentuálně vyšší, ale v praxi se promítne do menšího zlepšení kupní síly.

Je ale třeba dodat, že růst důchodů nemusí znamenat skutečné zlepšení životní úrovně, pokud ceny energií, potravin nebo nájmů porostou rychleji. Penzisté tedy polepšení pocítí hlavně tehdy, pokud inflace zůstane pod kontrolou.

Lidský faktor: příběhy seniorů

„Důchod mám 13 tisíc korun a když mi přidají 500, je to znát. Jenže elektřina a léky zdražují mnohem rychleji. Někdy mám pocit, že stát přidává jednou rukou a druhou hned bere,“ říká paní Eva z Ostravy.

Podobně mluví i pan Jaroslav z Pardubic: „Když byl důchod 12 tisíc, přidal jsem si brigádu. Teď mám 14 tisíc, ale ceny jídla a nájmu se zvedly tolik, že jsem na tom stejně.“ Tyto zkušenosti ukazují, že pro mnoho seniorů není rozhodující jen samotná výše důchodu, ale i tempo růstu nákladů na život.

Co říkají odborníci

„Valorizace je nezbytná, ale není všelékem. Důležité je hlídat inflaci, jinak se reálná kupní síla důchodů nezlepší. Penzisté vnímají hlavně ceny potravin, energií a léků, takže klíčová je stabilita ekonomiky.“

— ekonom Lukáš Kovanda, Seznam Zprávy

Podle ekonomů bude zásadní také demografický vývoj. Počet důchodců roste, zatímco počet ekonomicky aktivních lidí stagnuje. To znamená větší tlak na státní rozpočet. Bez širší důchodové reformy se jen valorizace stane finančně neudržitelnou.

Jaké další změny mohou přijít

Kromě valorizace se diskutuje o několika novinkách:

• Důchodový věk: postupné navyšování podle délky dožití, které by mohlo pokračovat i po roce 2026.
• Motivace k práci v důchodovém věku: vyšší slevy na daních nebo příplatky za odložený odchod do penze.
• Doplňkové spoření: stát zvažuje podporu většího zapojení lidí do penzijních fondů.

Tyto kroky mají odlehčit rozpočtu a zároveň nabídnout seniorům stabilnější příjem.

Reálný dopad na život seniorů

Přestože se částka na papíře zvýší, skutečný rozdíl v peněžence závisí na konkrétním regionu a životním stylu. V Praze se vyšší náklady na bydlení rychle promítnou do rozpočtu, zatímco na venkově může být přírůstek výrazně citelnější. Rozdíly se ukazují i mezi jednotlivými domácnostmi – ti, kteří mají vlastní bydlení, mají situaci snazší než nájemníci.